Ve dvacátém třetím století Druhého věku e ve Středozemi objevilo devět mocných přízraků, kteří se v černé řeči skřetů nazývali Nazgûlové, nebo-li Prstenové Přízraky. Tito Nazgûlové se prokázali jako největší ze všech Sauronových sluhů.
Říkalo se, že Nazgûlové byli kdysi mocnými lidskými králi a černokněžníky a každý dostal os Saurona Prsten moci. Bylo to devět z devatenácti kouzelných prstenů, jež pro Saurona ukoval Celebrimbor a eregionští kováři.
Nosili široké černé pláště s kápí, kroužkové brnění a stříbrné přilby, avšak pod nimi byla šedá roucha mrtvých a jejich těla byla neviditelná. Kdokoli jim pohlédl do tváře, tak zděšeně couval, protože přilbu a kápi jakoby ve vzduchu nedrželo vůbec nic.
Zbraně Nazgûlů byli různé, nosili: ocelový a plamenný meč, černý palcát a dýku s kouzelnou otrávenou čepelí. Používali kouzla, kterými lákali k sobě a zapalovali a jejich Černý dech byl jako Mor zoufalství a jeho hrůza mrazila srdce jejich nepřátel.
Během Války o Prsten vyslal Sauron Nazgûli, aby mu přinesli Jeden Prsten. Na Větrově dokonce Černokněžný král Froda ranil otrávenou dýkou. Později se Nazgûlové objevili znovu a tentokrát v podobách ještě mocnějších na zvířatech stejně strašných jak oni sami. V Bitvě na Pelennorských polích usmrtili morgulského Pána, jehož nebylo možné zabít rukou muže, rohanská štítonoška Éowyn a hobit Smíšek. Když Frodo vhodil prsten do Orodruiny zahynuli i Nazgûlové.
